| 2333 př. n. l. |
|
(mytologie) Tangun založil říši Čoson (země jitřní svěžesti), později nazývanou Ko (starý) Čoson. |
| 1122 př. n. l. |
|
(mytologie) Tangun končí vládu na zemi a vrací se na nebesa. |
| 4 st. př. n. l. |
|
Vznik kmenových svazů Samhan. |
| 109 př. n. l. |
|
Vítězné tažení čínského císaře Wu-tiho na Korejský poloostrov. |
| 75 př. n. l. |
|
Zřízení čínské kolonie Lolang v severní části poloostrova. |
| 1 st. př. n. l. |
|
Vznik Samguk (Tři království: Kogurjo, Päkče, Silla). |
| 313 |
|
Kogurjo - Definitivní porážka čínské kolonie Lolang. |
| 372 |
|
Kogurjo - První seznámení s buddhismem. |
| 384 |
|
Päkče - První seznámení s buddhismem. |
| 391 |
|
Kogurjo - 19. král dynastie Kogurjo Kwanggätcho usedl na trůn. |
| 392 |
|
Kogurjo - Stavba devíti buddhistických chrámů v Pchjongjangu. |
| 523 - 554 |
|
Päkče - Vláda krále Songa, velkého příznivce buddhismu. |
| do 528 |
|
Silla - Prvních 22 králů bylo zároveň vrchními šamany. |
| 528 |
|
Silla - Oficiální přijetí buddhismu králem Pophungem. Založen Klášter Budhovy země Pulguksa. |
| 538 |
|
Päkče - Hlavním městem se stalo Pujo. |
| 540 - 575 |
|
Silla - Vláda 24. krále Činhunga, počátek kulturního rozkvětu a vojenských úspěchů. |
| kolem 550 |
|
Silla - Činhung založil polovojenskou organizaci mládeže Hwarang ("kvetoucí mužnost" či "květinoví rytíři"). |
| 552 |
|
Päkče - Korejské poselství seznamuje japonského císaře s buddhismem. |
| 554 |
|
Päkče - Prvních 16 buddhistických kněží odjíždějí do Japonska. |
| 562 |
|
Silla - Dobyla malý státeček Kaja. |
| od 580 |
|
Päkče - Tisíce uměleckých řemeslníků, stavitelů a buddhistických mnichů odjíždějí do Japonska. |
| 595 - 673 |
|
Silla - Život Kim Ju-sina, nejslavnějšího vojevůdce Silly. |
| 612 |
|
Kogurjo - Vítězství Uldži Mundoka nad čínským vojskem dynastie Suej. |
| 630 - 645 |
|
Kogurjo - Stavba obranné zdi proti Číně. |
| 649 |
|
Kogurjo - Slavný generál Jonge Somon donutil dynastii Tchang opustit Koreu zničením téměř 300 000 jejích mužů u Ansi Sung. |
| 650 |
|
Silla - Uzavírá vojenské spojenectví s Čínou. |
| 660 |
|
Päkče - Úmrtí velkého generála dynastie Päkče, Ge-Baeka. |
| 660 |
|
Silla - Kim Ju-sinova vojska porážejí s Číňany Päkče a Kogurjo. |
| 660 |
|
Päkče - Porážka spojenými vojsky Číny a Silly. |
| 661 |
|
Silla - Na trůn usedá 30. král dynastie Silla Moon-Moo. |
| 668 |
|
Kogurjo - Porážka spojenými vojsky Číny a Silly. |
| 686 |
|
Známý mnich Wonhjo představil buddhismus dynastii Silla. |
| 735 |
|
Čínská dynastie Tchang definitivně uznala severní hranici Silly. |
| 8 st. |
|
Zlatý věk - kulturní rozkvět v Sille. |
| 892 |
|
Na jihozápadě Silly vyhlášen nepřátelský stát Hu-Päkče (Pozdní Päkče). |
| 901 |
|
Na severu Silly vyhlášen nepřátelský stát Hu-Kogurjo (Pozdní Kogurjo), v jeho čele vzbouřenec Kukkje. |
| 918 |
|
Vzbouřenec Wang Kon svrhl Kukkjeho, ujímá se vlády v Hu-Kogurjo a vyhlašuje novou dynastii Korjo. |
| 934 |
|
Wang Kon porazil Hu-Päkče. |
| 936 |
|
Definitivní kapitulace králů Silly. |
| 943 |
|
Smrt zakladatele dynastie Wanga Kona. |
| 980 |
|
Kitanové ze státu Liao začínají s nájezdy do Koreje. |
| 1020 - 1044 |
|
Stavba obranné zdi proti Kitanům. |
| 1115 |
|
Korjo nuceno uznat džurdženskou dynastii Ťin. |
| 1231 |
|
Obsazení Korja Mongoly. |
| 1235 - 1251 |
|
Tvorba souboru Tripitaka Koreana. |
| 1259 |
|
Příměří s Mongoly. |
| 1279 |
|
Korjo uznává novou čínskou dynastii Juan (císař Kublajchán). |
| 1274, 1281 |
|
Korejci podpořili 2 neúspěšná mongolská tažení do Japonska. |
| 14 st. |
|
Život generála Čchö Jonga, premiéra a velitele ozbrojených sil v dynastii Korjo. |
| 1361 |
|
Vojevůdce I Song-gje porazil rudé turbany (čínské bandy). |
| 1368 |
|
Král Kongmin uznává císaře nové čínské dynastie Ming. |
| 1374 |
|
Čínský císař dynastie Ming neuznal nového krále Korja Sinu, který nastoupil po smrti svého otce Kongmina. |
| 1388 |
|
Král Sinu vyhlásil válku Mingům, do čela vojsk staví vojevůdce I Song-gjeho, I Song-gje se místo proti Číně staví proti svému králi. |
| 1392 |
|
I Song-gje zakládá novou dynastii Čoson (známá také jako I). |
| 1337 - 1392 |
|
Život slavného básníka Čong Mong-džua (Pchoun), věrného poddaného krále U dynastie Korjo. |
| 14 st. |
|
Život generála Kim Duk-rianga (Čung-džanga). |
| 1419 - 1450 |
|
Kulturní rozkvět za vlády krále Sedžonga. |
| 1443 |
|
Nejslavnější korejský král Sedžong vynalezl korejskou abecedu Hangul. |
| 1536 - 1584 |
|
Život filosofa a učence I I (Julgok), přezdívaného Konfucius Koreje. |
| 16 st. |
|
Život známého učence I Hwanga (Tchoege), představitele neokonfucianismu. |
| 1592 |
|
První invaze Japonců do Koreje.
Klíčové vítězství admirála I Sun-sina (Čchungmu) s jeho vynálezem Kobuksonu (želví lodě) nad japonci u ostrova Hansan.
Velký mnich Choi Hyong-ung (So-san) (1520-1604) společně se svým žákem Sa Myung-dangem organizují armádu mnichů, kteří pomáhají odvracet japonské "piráty", jež zaplavili většinu korejského poloostrova. |
| 1597 |
|
Druhá invaze Japonců do Koreje. |
| 1598 |
|
Po smrti Hidejošiho se Japonci stahují zpět. |
| 1616 |
|
Mandžuové vyhlašují stát Chou-Ťin. |
| 1618 |
|
Chou-Ťin vyhlašuje válku čínské dynastii Ming a žádá o korejskou pomoc. |
| 1627 |
|
První vpád Mandžuů do Koreje. |
| 1636 |
|
Mandžuové vyhlašují novou čínskou dynastii Čching.
Druhý vpád Mandžuů do Koreje, Korejci přinuceni uznat podřízenost vůči dynastii Čching. |
| 1668 |
|
Holanďan Hamel vydal knihu Popis korejského království. |
| 1794 |
|
První čínský katolický misionář v Koreji. |
| 1801 |
|
Poprava více než tříset katolíků. |
| 1864 - 1873 |
|
Vláda regenta Tewonguna, ostře proticizinecká politika. |
| 1866 |
|
Protikatolický pogrom, více než 8000 obětí.
Neúspěšné pokusy Francouzů a USA o násilné proniknutí do Koreje. |
| 1874 - 1907 |
|
Vláda krále Kodžonga. |
| 1876 |
|
Korea donucena uzavřít nevýhodnou smlouvu s Japonci. |
| 1876 - 1938 |
|
Život vlastence Ahn Chang-hoa (Tosan), jenž zasvětil svůj život vzdělávání Koreje a Hnutí za nezávislost. |
| 1882 - 1886 |
|
Uzavření nevýhodných smluv s USA a evropskými zeměmi. |
| 1885 |
|
Čínsko-Japonská smlouva o odvolání vojsk obou zemí z Koreje. |
| 1894 |
|
Masové rolnické povstání organizované hnutím Tonghak. |
| 1895 |
|
Čínsko-Japonská smlouva v Šimonoseki. Po prohrané válce se Číňané zřekli všech historických práv vůči Koreji. |
| 1897 |
|
Král Kodžong se prohlašuje císařem Tehan Čeguk. |
| září 1905 |
|
Podpis mírové smlouvy mezi Ruskem a Japonskem. Po prohrané válce přiznali Rusové Japoncům zvláštní práva v Koreji. |
| 17. listopadu 1905 |
|
Zřízení instituce japonského generálního rezidenta v Koreji (japonský protektorát). |
| 1907 |
|
Neúspěšné vystoupení nepozvané korejské delegace na konferenci v Haagu.
Císař Kodžong donucen odstoupit ve prospěch syna Sundžonga. |
| 1909 |
|
Zdařilý atentát na prvního japonského generálního guvernéra Koreje Hirobumi Itóa, který provedl vlastenec An Čung-gun. |
| 22. srpna 1910 |
|
Smlouva o anexi Koreje. |
| 1910 - 1945 |
|
Území pod japonskou samosprávou - Čósen |
| únor 1919 |
|
Zemřel bývalý císař Kodžong. |
| 1. března 1919 |
|
Počátek Hnutí za nezávislost Koreje (slovo Sam-Il označuje právě toto datum 1. 3.).
Vůdcem Hnutí za nezávislost Koreje byl Son Byong-hi (Uiam). |
| 1919 |
|
Ustavení korejské prozatímní vlády v Šanghaji. |
| 1927 |
|
Kim Ku zvolen do čela prozatímní vlády. |
| 1937 |
|
Nařízeno povinné uctívání japonské bohyně slunce. |
| 1938 |
|
Výuka korejštiny povolena jen na školách 1. stupně. |
| 1940 |
|
Zastaven tisk všech publikací v korejštině. |
| 1942 |
|
Korea plně začleněna do systému japonské státní správy. |
| 1943 |
|
Úplný zákaz používání korejštiny na veřejnosti.
Korejci začali být povoláváni do japonské armády.
Konference v Káhiře (Churchil, Roosevelt, Čankajšek). Rozhodnuto, že v Koreji bude po skončení války vhodným způsobem obnoven suverénní stát. |
| prosinec 1943 |
|
Na konferenci v Teheranu vyslovil Stalin souhlas s plánem s káhirské konference na obnovu korejské samostatnosti. |
| únor 1945 |
|
Korejská prozatimní vláda vyhlásila válku Japonsku a Německu. |
| 15. srpna 1945 |
|
Kapitulace Japonska. |
| 15. srpna 1945 |
|
Rudá armáda obsazuje Severní Koreu. |
| 15. září 1945 |
|
Americká armáda obsazuje Jižní Koreu. |
| 1947 |
|
Rozhodnutí OSN o přípravě voleb v obou částech Koreje za kontroly OSN. Severní Korea rozhodně odmítá. |
| duben 1948 |
|
Proti vůli USA a I Sung-mana navštívili přední jihokorejští politici Kim Ku a Kim Kju-sik v Pchjongjangu Kim Ir-sena a bez úspěchu se pokusili hledat kompromisní řešení. |
| 10. května 1948 |
|
Volby v jižní části Koreje pod dohledem OSN. |
| 26. června 1948 |
|
Zavraždění Kim Ku. Teprve r. 1992 bylo prokázáno, že vraždu objednal I Sung-man. |
| 15. srpna 1948 |
|
Vyhlášení Korejské republiky. Prvním presidentem se stal 73letý I Sung-man. |
| 9. září 1948 |
|
Vyhlášení KLDR v čele s Kim Ir-senem. |
| 26. června 1950 |
|
Invaze vojsk KLDR na území Korejské republiky. |
| 27. června 1950 |
|
Na zasedání OSN označena KLDR za agresora. |
| 28. června 1950 |
|
KLDR dobyla Soul. |
| 5. září 1950 |
|
KLDR dovršila obsazení téměř celé Korejské republiky (volný zůstal pouze Pusan a ostrov Čedžu). |
| 15. září 1950 |
|
Invaze vojsk OSN v Inčchonu. |
| 23. září 1950 |
|
Vojska OSN dobyla Soul. |
| 25. října 1950 |
|
Vojska OSN dobyla téměř celé území KLDR. |
| listopad 1950 |
|
Na straně KLDR vstoupila do bojů čínská armáda. |
| 4. ledna 1951 |
|
Armády KLDR a ČLR dobyly znovu Soul. |
| 27. června 1953 |
|
Podpis smlouvy o příměří v Pchanmundžomu. |
| 1960 |
|
I Sung-man se pokusil zfalšovat volby a nechal se počtvrté zvolit presidentem. Po masových demonstracích byl nucen odstoupit a odejít do exilu v USA. Presidentem se stal Jun Po-sun. |
| květen 1961 |
|
Po vojenském převratu se stal presidentem Pak Čong-hi. |
| 1965 |
|
Podpis japonsko-koreské smlouvy. |
| 1971 |
|
Pak Čong-hi zvolen těsnou většinou potřetí presidentem. Podezření, že volby byly zfalšovány a že měl vyhrát opoziční předák Kim Te-džung. |
| srpen 1973 |
|
Opoziční politik Kim Te-džung byl unesen z hotelového pokoje v Tokiu, násilně odvlečen do Koreje a tam uvězněn. |
| říjen 1979 |
|
Při atentátu zavraždil šéf jihokorejské tajné služby presidenta Pak Čong-hiho, nástupce se stal Čche Kju-ha. |
| květen 1980 |
|
Vlna protivládních nepokojů v celé Korejské republice. Mimořádně krvavě potlačeny zejména studentské demonstrace v Kwangdžu. Oficiální údaj je 193 obětí, neoficiálně se odhaduje až na 1000 lidí. Zásahy řídil generál Čon Du-hwan. |
| září 1980 |
|
Generál Čon du-hwan se stal presidentem.
Opoziční politik Kim Te-džung odsouzen k smrti oběšením. Trest roku 1981 změněn na doživotí a v roce 1982 mu bylo umožněno odejet na léčení do USA. |
| 1981 |
|
MOV rozhodl, že olympijské hry v roce 1988 se budou konat v Soulu. |
| prosinec 1987 |
|
Novým presidentem zvolen generál Ro Tche-u, který pšislíbil demokratisaci politického života. Ve volbách byli poraženi Kim Te-džung a Kim Jong-sam. |
| 1988 |
|
Maďarská lidová republika jako první z východního bloku navázala diplomatické styky s Korejskou republikou.
Olympijské hry v Soulu. |
| 1990 |
|
ČSFR navázala diplomatické styky s Korejskou republikou. |
| 1992 |
|
Státní návštěva presidenta Václava Havla v Korejské republice.
Novým presidentem se stal Kim Jong-sam, po dlouhé době opět civilista. Mezi poraženými kandidáty byl opět Kim Te-džung. |
| 1995 |
|
Oficiální návštěva presidenta Kim Jong-sama v České republice. |
| snad někdy |
|
Slovo Tong-Il označuje rozhodnutí o unifikaci Koreje, která je rozdělena od roku 1945. |