| 2333 př. n. l. |  | (mytologie) Tangun založil říši Čoson (země jitřní svěžesti), později nazývanou Ko (starý) Čoson. | 
  
   
   | 2333 - 194 př. n. l. |  | Starý Čoson (Ko Čoson) | 
  
   
   | 1122 př. n. l. |  | (mytologie) Tangun končí vládu na zemi a vrací se na nebesa. | 
  
   
   | 4 st. př. n. l. |  | Vznik kmenových svazů Samhan. | 
  
   
   | 194 - 108 př. n. l. |  | Üman Čoson | 
  
   
   | 109 př. n. l. |  | Vítězné tažení čínského císaře Wu-tiho na Korejský poloostrov. | 
  
   
   | 75 př. n. l. |  | Zřízení čínské kolonie Lolang v severní části poloostrova. | 
  
   
   | 57 př. n. l. - 668 |  | Silla | 
  
   
   | 1 st. př. n. l. |  | Vznik Samguk (Tři království: Kogurjo, Päkče, Silla). | 
  
   
   | 37 př. n. l. - 668 |  | Kogurjo | 
  
   
   | 18 př. n. l. - 660 |  | Päkče | 
  
   
   | 313 |  | Kogurjo - Definitivní porážka čínské kolonie Lolang. | 
  
   
   | 372 |  | Kogurjo - První seznámení s buddhismem. | 
  
   
   | 384 |  | Päkče - První seznámení s buddhismem. | 
  
   
   | 391 |  | Kogurjo - 19. král dynastie Kogurjo Kwanggätcho usedl na trůn. | 
  
   
   | 392 |  | Kogurjo - Stavba devíti buddhistických chrámů v Pchjongjangu. | 
  
   
   | 523 - 554 |  | Päkče - Vláda krále Songa, velkého příznivce buddhismu. | 
  
   
   | do 528 |  | Silla - Prvních 22 králů bylo zároveň vrchními šamany. | 
  
   
   | 528 |  | Silla - Oficiální přijetí buddhismu králem Pophungem. Založen Klášter Budhovy země Pulguksa. | 
  
   
   | 538 |  | Päkče - Hlavním městem se stalo Pujo. | 
  
   
   | 540 - 575 |  | Silla - Vláda 24. krále Činhunga, počátek kulturního rozkvětu a vojenských úspěchů. | 
  
   
   | kolem 550 |  | Silla - Činhung založil polovojenskou organizaci mládeže Hwarang ("kvetoucí mužnost" či "květinoví rytíři"). | 
  
   
   | 552 |  | Päkče - Korejské poselství seznamuje japonského císaře s buddhismem. | 
  
   
   | 554 |  | Päkče - Prvních 16 buddhistických kněží odjíždějí do Japonska. | 
  
   
   | 562 |  | Silla - Dobyla malý státeček Kaja. | 
  
   
   | od 580 |  | Päkče - Tisíce uměleckých řemeslníků, stavitelů a buddhistických mnichů odjíždějí do Japonska. | 
  
   
   | 595 - 673 |  | Silla - Život Kim Ju-sina, nejslavnějšího vojevůdce Silly. | 
  
   
   | 612 |  | Kogurjo - Vítězství Uldži Mundoka nad čínským vojskem dynastie Suej. | 
  
   
   | 630 - 645 |  | Kogurjo - Stavba obranné zdi proti Číně. | 
  
   
   | 649 |  | Kogurjo - Slavný generál Jonge Somon donutil dynastii Tchang opustit Koreu zničením téměř 300 000 jejích mužů u Ansi Sung. | 
  
   
   | 650 |  | Silla - Uzavírá vojenské spojenectví s Čínou. | 
  
   
   | 660 |  | Päkče - Úmrtí velkého generála dynastie Päkče, Ge-Baeka. | 
  
   
   | 660 |  | Silla - Kim Ju-sinova vojska porážejí s Číňany Päkče a Kogurjo. | 
  
   
   | 660 |  | Päkče - Porážka spojenými vojsky Číny a Silly. | 
  
   
   | 661 |  | Silla - Na trůn usedá 30. král dynastie Silla Moon-Moo. | 
  
   
   | 668 |  | Kogurjo - Porážka spojenými vojsky Číny a Silly. | 
  
   
   | 668 - 935 |  | Sjednocená Silla | 
  
   
   | 686 |  | Známý mnich Wonhjo představil buddhismus dynastii Silla. | 
  
   
   | 698 - 926 |  | Parhä | 
  
   
   | 735 |  | Čínská dynastie Tchang definitivně uznala severní hranici Silly. | 
  
   
   | 8 st. |  | Zlatý věk - kulturní rozkvět v Sille. | 
  
   
   | 892 |  | Na jihozápadě Silly vyhlášen nepřátelský stát Hu-Päkče (Pozdní Päkče). | 
  
   
   | 901 |  | Na severu Silly vyhlášen nepřátelský stát Hu-Kogurjo (Pozdní Kogurjo), v jeho čele vzbouřenec Kukkje. | 
  
   
   | 918 |  | Vzbouřenec Wang Kon svrhl Kukkjeho, ujímá se vlády v Hu-Kogurjo a vyhlašuje novou dynastii Korjo. | 
  
   
   | 918 - 1392 |  | Korjo (dynastie Wang) | 
  
   
   | 934 |  | Wang Kon porazil Hu-Päkče. | 
  
   
   | 936 |  | Definitivní kapitulace králů Silly. | 
  
   
   | 943 |  | Smrt zakladatele dynastie Wanga Kona. | 
  
   
   | 980 |  | Kitanové ze státu Liao začínají s nájezdy do Koreje. | 
  
   
   | 1020 - 1044 |  | Stavba obranné zdi proti Kitanům. | 
  
   
   | 1115 |  | Korjo nuceno uznat džurdženskou dynastii Ťin. | 
  
   
   | 1231 |  | Obsazení Korja Mongoly. | 
  
   
   | 1235 - 1251 |  | Tvorba souboru Tripitaka Koreana. | 
  
   
   | 1259 |  | Příměří s Mongoly. | 
  
   
   | 1279 |  | Korjo uznává novou čínskou dynastii Juan (císař Kublajchán). | 
  
   
   | 1274, 1281 |  | Korejci podpořili 2 neúspěšná mongolská tažení do Japonska. | 
  
   
   | 14 st. |  | Život generála Čchö Jonga, premiéra a velitele ozbrojených sil v dynastii Korjo. | 
  
   
   | 1361 |  | Vojevůdce I Song-gje porazil rudé turbany (čínské bandy). | 
  
   
   | 1368 |  | Král Kongmin uznává císaře nové čínské dynastie Ming. | 
  
   
   | 1374 |  | Čínský císař dynastie Ming neuznal nového krále Korja Sinu, který nastoupil po smrti svého otce Kongmina. | 
  
   
   | 1388 |  | Král Sinu vyhlásil válku Mingům, do čela vojsk staví vojevůdce I Song-gjeho, I Song-gje se místo proti Číně staví proti svému králi. | 
  
   
   | 1392 |  | I Song-gje zakládá novou dynastii Čoson (známá také jako I). | 
  
   
   | 1337 - 1392 |  | Život slavného básníka Čong Mong-džua (Pchoun), věrného poddaného krále U dynastie Korjo. | 
  
   
   | 1392 - 1910 |  | Čoson (dynastie I) | 
  
   
   | 14 st. |  | Život generála Kim Duk-rianga (Čung-džanga). | 
  
   
   | 1419 - 1450 |  | Kulturní rozkvět za vlády krále Sedžonga. | 
  
   
   | 1443 |  | Nejslavnější korejský král Sedžong vynalezl korejskou abecedu Hangul. | 
  
   
   | 1536 - 1584 |  | Život filosofa a učence I I (Julgok), přezdívaného Konfucius Koreje. | 
  
   
   | 16 st. |  | Život známého učence I Hwanga (Tchoege), představitele neokonfucianismu. | 
  
   
   | 1592 |  | První invaze Japonců do Koreje. Klíčové vítězství admirála I Sun-sina (Čchungmu) s jeho vynálezem Kobuksonu (želví lodě) nad japonci u ostrova Hansan.
 Velký mnich Choi Hyong-ung (So-san) (1520-1604) společně se svým žákem Sa Myung-dangem organizují armádu mnichů, kteří pomáhají odvracet japonské "piráty", jež zaplavili většinu korejského poloostrova.
 | 
  
   
   | 1597 |  | Druhá invaze Japonců do Koreje. | 
  
   
   | 1598 |  | Po smrti Hidejošiho se Japonci stahují zpět. | 
  
   
   | 1616 |  | Mandžuové vyhlašují stát Chou-Ťin. | 
  
   
   | 1618 |  | Chou-Ťin vyhlašuje válku čínské dynastii Ming a žádá o korejskou pomoc. | 
  
   
   | 1627 |  | První vpád Mandžuů do Koreje. | 
  
   
   | 1636 |  | Mandžuové vyhlašují novou čínskou dynastii Čching. Druhý vpád Mandžuů do Koreje, Korejci přinuceni uznat podřízenost vůči dynastii Čching.
 | 
  
   
   | 1668 |  | Holanďan Hamel vydal knihu Popis korejského království. | 
  
   
   | 1794 |  | První čínský katolický misionář v Koreji. | 
  
   
   | 1801 |  | Poprava více než tříset katolíků. | 
  
   
   | 1864 - 1873 |  | Vláda regenta Tewonguna, ostře proticizinecká politika. | 
  
   
   | 1866 |  | Protikatolický pogrom, více než 8000 obětí. Neúspěšné pokusy Francouzů a USA o násilné proniknutí do Koreje.
 | 
  
   
   | 1874 - 1907 |  | Vláda krále Kodžonga. | 
  
   
   | 1876 |  | Korea donucena uzavřít nevýhodnou smlouvu s Japonci. | 
  
   
   | 1876 - 1938 |  | Život vlastence Ahn Chang-hoa (Tosan), jenž zasvětil svůj život vzdělávání Koreje a Hnutí za nezávislost. | 
  
   
   | 1882 - 1886 |  | Uzavření nevýhodných smluv s USA a evropskými zeměmi. | 
  
   
   | 1885 |  | Čínsko-Japonská smlouva o odvolání vojsk obou zemí z Koreje. | 
  
   
   | 1894 |  | Masové rolnické povstání organizované hnutím Tonghak. | 
  
   
   | 1895 |  | Čínsko-Japonská smlouva v Šimonoseki. Po prohrané válce se Číňané zřekli všech historických práv vůči Koreji. | 
  
   
   | 1897 |  | Král Kodžong se prohlašuje císařem Tehan Čeguk. | 
  
   
   | září 1905 |  | Podpis mírové smlouvy mezi Ruskem a Japonskem. Po prohrané válce přiznali Rusové Japoncům zvláštní práva v Koreji. | 
  
   
   | 17. listopadu 1905 |  | Zřízení instituce japonského generálního rezidenta v Koreji (japonský protektorát). | 
  
   
   | 1907 |  | Neúspěšné vystoupení nepozvané korejské delegace na konferenci v Haagu. Císař Kodžong donucen odstoupit ve prospěch syna Sundžonga.
 | 
  
   
   | 1909 |  | Zdařilý atentát na prvního japonského generálního guvernéra Koreje Hirobumi Itóa, který provedl vlastenec An Čung-gun. | 
  
   
   | 1910 - 1945 |  | Období japonské koloniální nadvlády | 
  
   
   | 22. srpna 1910 |  | Smlouva o anexi Koreje. | 
  
   
   | 1910 - 1945 |  | Území pod japonskou samosprávou - Čósen | 
  
   
   | 9. listopadu 1918 |  | Choi Hong-hi se narodil v Hwa-Dae, distrikt Myong-Chun (dnešní KLDR), byl slabý a neduživý. Dle západního kalendáře tento den vychází sice až na 22.12.1918, nicméně Choi si zvolil jako datum svého narození listopadový termín. | 
  
   
   | únor 1919 |  | Zemřel bývalý císař Kodžong. | 
  
   
   | 1. března 1919 |  | Počátek Hnutí za nezávislost Koreje (slovo Sam-Il označuje právě toto datum 1. 3.). Vůdcem Hnutí za nezávislost Koreje byl Son Byong-hi (Uiam).
 | 
  
   
   | 1919 |  | Ustavení korejské prozatímní vlády v Šanghaji. | 
  
   
   | 1927 |  | Kim Ku zvolen do čela prozatímní vlády. | 
  
   
   | 1930 |  | Choi byl vyloučen ze školy, poněvadž agitoval proti japonským úřadům. Počátek spolupráce se studentským Hnutím za nezávislost Koreje (Kwang-Ju).
 Poslán otcem studovat kaligrafii k Han Il-dongovi (také mistr bojového umění Taek-Kyon).
 Hang Il-dong začal mladého Choie vyučoval Taek-Kyon, aby upevnil jeho slabou tělesnou kondici.
 | 
  
   
   | 1936 |  | Choi poslán do Japonska, aby dosáhl vyššího vzdělání. Zapletl se ovšem do hádky s profesionálním zápasníkem, což byl pro něj impuls pro ještě větší zdokonalování bojového umění. V Kjoto Choi potkal Korejce, pana Kima, od něhož se začal učit japonské bojové umění, karate (Šótókan).
 | 
  
   
   | 1937 |  | Nařízeno povinné uctívání japonské bohyně slunce. | 
  
   
   | 1938 |  | Choi získává černý pás v karate. Později, po ještě usilovnějším tréninku, 2. dan v karate. | 
  
   
   | 1938 |  | Výuka korejštiny povolena jen na školách 1. stupně. | 
  
   
   | 1940 |  | Zastaven tisk všech publikací v korejštině. | 
  
   
   | 1942 |  | Korea plně začleněna do systému japonské státní správy. | 
  
   
   | 1943 |  | Úplný zákaz používání korejštiny na veřejnosti. Korejci začali být povoláváni do japonské armády.
 Konference v Káhiře (Churchil, Roosevelt, Čankajšek). Rozhodnuto, že v Koreji bude po skončení války vhodným způsobem obnoven suverénní stát.
 | 
  
   
   | 20. října 1943 |  | Choi byl donucen narukovat do japonské armády proti své vůli. Jeho posádka sídlila v Pchjongjangu. Zde se zapojil do Korejského hnutí za nezávislost (Hnutí pchjongjangských studentů – vojáků). | 
  
   
   | prosinec 1943 |  | Na konferenci v Teheranu vyslovil Stalin souhlas s plánem s káhirské konference na obnovu korejské samostatnosti. | 
  
   
   | 1944 |  | Byl odhalen, zatčen a držen ve vyšetřovací vazbě v japonském vězení, odsouzen k sedmiletému vězení, které je následně změněno na trest smrti. Ten měl být vykonán 18.8.1945. | 
  
   
   | únor 1945 |  | Korejská prozatimní vláda vyhlásila válku Japonsku a Německu. | 
  
   
   | duben 1945 |  | Choi začal systematicky vyvíjet a zdokonalovat techniky pro nové bojové umění. | 
  
   
   | 15. srpna 1945 |  | Konec 2. Světové války, kapitulace Japonska, anulace rozsudku smrti (pouhé 3 dny před popravou). Choi odjíždí po propuštění do Soulu, kde organizuje setkání studentů – vojáků. | 
  
   
   | 15. srpna 1945 |  | Kapitulace Japonska. | 
  
   
   | 15. srpna 1945 |  | Rudá armáda obsazuje Severní Koreu. | 
  
   
   | 1945 - |  | Poválečná Korea | 
  
   
   | 15. září 1945 |  | Americká armáda obsazuje Jižní Koreu. | 
  
   
   | leden 1946 |  | Choi je jmenován podporučíkem nově vzniklé armády Korejské republiky. Zanedlouho se stal velitelem setniny v Kwang ju v provincii Cholla Namdo (4. pěší regiment).
 Začal své vojáky učit karate jako prostředek tělesného a duševního výcviku.
 Byl povýšen na poručíka a převelen do Tae Jon ke 2. pěchotnímu pluku, kde vyučoval i Američany.
 | 
  
   
   | 1947 |  | Povýšen na kapitána a poté i na majora. | 
  
   
   | 1947 |  | Rozhodnutí OSN o přípravě voleb v obou částech Koreje za kontroly OSN. Severní Korea rozhodně odmítá. | 
  
   
   | 1948 |  | Byl jmenován v Soulu náčelníkem přesunu, ubytování a zásobování vojsk. Stal se též instruktorem výuky bojového umění pro místní americkou školu vojenské policie.
 Koncem roku byl již podplukovníkem.
 | 
  
   
   | duben 1948 |  | Proti vůli USA a I Sung-mana navštívili přední jihokorejští politici Kim Ku a Kim Kju-sik v Pchjongjangu Kim Ir-sena a bez úspěchu se pokusili hledat kompromisní řešení. | 
  
   
   | 10. května 1948 |  | Volby v jižní části Koreje pod dohledem OSN. | 
  
   
   | 26. června 1948 |  | Zavraždění Kim Ku. Teprve r. 1992 bylo prokázáno, že vraždu objednal I Sung-man. | 
  
   
   | 15. srpna 1948 |  | Vyhlášení Korejské republiky. Prvním presidentem se stal 73letý I Sung-man. | 
  
   
   | 9. září 1948 |  | Vyhlášení KLDR v čele s Kim Ir-senem. | 
  
   
   | 1949 |  | Jmenován plukovníkem. Navštívil poprvé Spojené státy, kde pobýval ve Fort Riley Ground General School. Předvedl zde své bojové umění americké veřejnosti. | 
  
   
   | 23. června 1950 |  | Choi úspěšně absolvuje vojenskou školu v USA, kam byl Korejskou republikou před rokem vyslán. | 
  
   
   | 25. června 1950 |  | Útokem vojáků ze severní části Korejského poloostrova na jižní část začíná korejská válka. | 
  
   
   | 26. června 1950 |  | Invaze vojsk KLDR na území Korejské republiky. | 
  
   
   | 27. června 1950 |  | Na zasedání OSN označena KLDR za agresora. | 
  
   
   | 28. června 1950 |  | KLDR dobyla Soul. | 
  
   
   | 5. září 1950 |  | KLDR dovršila obsazení téměř celé Korejské republiky (volný zůstal pouze Pusan a ostrov Čedžu). | 
  
   
   | 15. září 1950 |  | Invaze vojsk OSN v Inčchonu. | 
  
   
   | 23. září 1950 |  | Vojska OSN dobyla Soul. | 
  
   
   | 25. října 1950 |  | Vojska OSN dobyla téměř celé území KLDR. | 
  
   
   | listopad 1950 |  | Na straně KLDR vstoupila do bojů čínská armáda. | 
  
   
   | 1951 |  | Stal se brigádním generálem. Vedl Ground General School v Pusan jako zástupce velitele a náčelník akademického oddělení. | 
  
   
   | 4. ledna 1951 |  | Armády KLDR a ČLR dobyly znovu Soul. | 
  
   
   | 1952 |  | Jmenován náčelníkem štábu 1. armádního sboru a byl pověřen doprovodem generála Mac Artura během jeho návštěvy v Kang Nung. V době příměří byl Choi velitelem 5. pěchotní divize. | 
  
   
   | 1953 |  | Choi napsal první oficiální knihu o vojenské výzvědné službě. Uvedl do činnosti 29. pěchotní divizi v Cheju Island, která se později stala špičkou taekwonda v armádě.
 | 
  
   
   | 27. června 1953 |  | Podpis smlouvy o příměří v Pchanmundžomu. | 
  
   
   | 1954 |  | Založil Oh Do Kwan (tělocvičnu Má cesta), kde probíhala výuka kádrových instruktorů pro celou armádu. Byly zde provozovány a rozvíjeny techniky karate, taek kyon a samozřejmě moderního systému budoucího taekwonda za pomoci pana Nama Tae-hiho. V druhé polovině roku vedl Chong Do Kwan (telocvičnu Modré vlny), největší civilní tělocvičnu v Koreji.
 Byl povýšen na generálmajora.
 | 
  
   
   | 11. dubna 1955 |  | Svolal většinu korejských mistrů bojových umění s cílem dát jím vynalezenému bojovému umění jednotný název. Shodli se na názvu taekwondo generála Choi Hong-hi. Představení moderního umění sebeobrany a válečnického umění taekwonda světové veřejnosti.
 | 
  
   
   | 11. května 1956 |  | Hwang Ho-yong se narodil v městečku Sin Uiz, které leží v KLDR nedaleko čínských hranic. | 
  
   
   | 1959 |  | Otec taekwonda a 19 nositelů černého pásu cestovali po Dálném východě. Turné mělo veliký úspěch. Choi dosazen do dvou významných míst: president nově vzniklé Korejské asociace taekwonda a zástupce velitele 2. armády v Tae Gu.
 Gen. Choi Hong-hi publikuje první pasáž o svém bojovém umění.
 Navštívil Karate Club Joon Rhees v San Antoniu. Joon Rhee se stal prvním instruktorem taekwonda v USA.
 Choi se vrátil do Koreje jako ředitel zpravodajství korejské armády. Nedlouho poté přijal vedení Velitelství ozbrojeného boje se správou škol pěchoty, dělostřelectva, ozbrojených vozidel, letectva a radistů.
 | 
  
   
   | 1960 |  | I Sung-man se pokusil zfalšovat volby a nechal se počtvrté zvolit presidentem. Po masových demonstracích byl nucen odstoupit a odejít do exilu v USA. Presidentem se stal Jun Po-sun. | 
  
   
   | 1961 - 1962 |  | Léta dozrávání taekwonda i Choiovy vojenské kariéry. | 
  
   
   | květen 1961 |  | Po vojenském převratu se stal presidentem Pak Čong-hi. | 
  
   
   | 1962 |  | Choi jmenován velvyslancem v malajsii, kde jako obětavý misionář taekwonda rozšířil nové bojové umění. V Malajsii začíná generál vyvíjet vzory pro taekwondo. | 
  
   
   | 1963 |  | Založena Malajská asociace teakwonda. | 
  
   
   | červen 1963 |  | Exhibice v budově Spojených národů v New Yorku a zavedení taekwonda v ozbrojených silách Vietnamu. | 
  
   
   | 1964 |  | V Singapuru založena Asociace taekwonda. Vytvořily se předpoklady pro založení asociací mimo Asii. | 
  
   
   | 1965 |  | Velvyslanec Choi, dvouhvězdičkový generál ve výslužbě, vedl misi Dobré vůle do Západního Německa, Itálie, Turecka, Spojených arabským emirátů, Malajsie a Singapuru. Vznikají národní asociace. Generál Choi se stává prezidentem Korejské národní asociace taekwonda.
 V dalších letech se exhibiční týmy rozjely do USA, Thajska, Malajsie, Vietnamu, do západní Evropy a Kanady.
 | 
  
   
   | 1965 |  | Podpis japonsko-koreské smlouvy. | 
  
   
   | 22. března 1966 |  | Ustavení Mezinárodní federace taekwonda (ITF), zakládající země: Korejská republika, Vietnam, Malajsie, Singapur, Spojené státy americké, Turecko, Itálie, Egypt a západní Německo. Prezidentem zvolen generál Choi Hong-hi. | 
  
   
   | 1967 |  | Otec taekwonda obdržel medaili 1. třídy Distinguish Service (Vyznamenání za zásluhy) od vlády Vietnamu. | 
  
   
   | 1968 |  | Exhibice taekwonda ve Francii před delegáty 32 států. Vládou Korejské republiky udělena Choivi Cena za výzkum ve sportu a za jeho obětavou práci pro korejské bojové umění.
 | 
  
   
   | 1969 |  | Taekwondo se praktikuje již v 67 zemích. První asijský turnaj v taekwondu (září, Hong-Kong).Autor podnikl cestu po 29 zemích, aby navštívil instruktory a shromáždil fotografie pro první vydání knihy "Taekwon-Do" (1972)
 | 
  
   
   | 1971 |  | Pak Čong-hi zvolen těsnou většinou potřetí presidentem. Podezření, že volby byly zfalšovány a že měl vyhrát opoziční předák Kim Te-džung. | 
  
   
   | 1972 |  | Odchod do dobrovolného exilu do Kanady, kde mu podmínky pro život zajišťuje Park Joong-soo, dnes 9. dan. Odchod je na základě státního převratu a zavedení diktátorského režimu v Korejské republice prezidentem Park Chung-hiem a jeho snahy o zneužití taekwonda jako politického nástroje k upevnění své moci. | 
  
   
   | 1973 |  | V Korejské republice vzniká Světová federace taekwonda (WTF) jako reakce na Choiův odchod do exilu. Federaci zakládá na přímý rozkaz prezidenta Park Chung-hia náměstek prezidentské ochranky Kim Un-yong, přičemž se také hned stává prezidentem WTF. | 
  
   
   | srpen 1973 |  | Opoziční politik Kim Te-džung byl unesen z hotelového pokoje v Tokiu, násilně odvlečen do Koreje a tam uvězněn. | 
  
   
   | říjen 1974 |  | 1. mistrovstí světa seniorů v taekwondu (ITF), které se konalo v Montrealu v Kanadě. | 
  
   
   | listopad 1976 |  | 1. mistrovství Evropy v taekwondu, jež se konalo v Amsterdamu. | 
  
   
   | 1977 |  | Schůzka v Tokiu, na které Choi veřejně napadl jihokorejského prezidenta Park Jung-heea, který využíval taekwondo pro své politické cíle. | 
  
   
   | 1979 |  | V norském Oslo založena Celoevropská federace taekwonda (AETF). | 
  
   
   | říjen 1979 |  | Při atentátu zavraždil šéf jihokorejské tajné služby presidenta Pak Čong-hiho, nástupce se stal Čche Kju-ha. | 
  
   
   | 1980 |  | Gen. Choi a patnáct jeho žáků, včetně jeho syna Choi Jung-hwi, podnikli monumentální cestu ("Misi dobré vůle") do Korejské lidově demokratické republiky. Bylo to poprvé, co tam bylo taekwondo představeno. | 
  
   
   | květen 1980 |  | Vlna protivládních nepokojů v celé Korejské republice. Mimořádně krvavě potlačeny zejména studentské demonstrace v Kwangdžu. Oficiální údaj je 193 obětí, neoficiálně se odhaduje až na 1000 lidí. Zásahy řídil generál Čon Du-hwan. | 
  
   
   | září 1980 |  | Generál Čon du-hwan se stal presidentem.Opoziční politik Kim Te-džung odsouzen k smrti oběšením. Trest roku 1981 změněn na doživotí a v roce 1982 mu bylo umožněno odejet na léčení do USA.
 | 
  
   
   | 1981 |  | MOV rozhodl, že olympijské hry v roce 1988 se budou konat v Soulu. | 
  
   
   | 20. května 1981 |  | Vznesen požadavek na zařazení taekwonda ITF mezi olympijské sporty. | 
  
   
   | 1982 |  | Gen. Choi navštívil Československo doprovázen mistry Han Sam-sooem a Park Jung-taekem. | 
  
   
   | 1982 |  | Druhý instruktorský kurz v KLDR pod vedením mistra Lim Won-supa. | 
  
   
   | 1982 - 1987 |  | Hwang s korejským exhibičním týmem cestoval po Itálii, Jugoslávii, Maďarsku, Norsku a především Číně. | 
  
   
   | leden 1983 |  | Gen. Choi uděluje Charlesovi E. Serrefovi, prezidentu US federace Taekwon-do 7. mistrovský stupeň. | 
  
   
   | 8. února 1983 |  | Generál Choi obdržel dopis od IOC (Mezinárodní olympijský výbor), ve kterém J. A. Samaranch žádá, aby ITF splynulo s WTF, aby byly pod jednou organizací. Choi vydává poprvé svou 15-ti dílnou encyklopedii taekwonda. Ta obsahuje na téměř 5000 stranách kompletní informace o taekwondu (3200 technik).
 | 
  
   
   | 29. června 1985 |  | Uskutečnila se schůzka mezi ITF a WTF avšak bez výsledku. | 
  
   
   | říjen 1987 |  | Hwang Ho-yong (v té době V. Dan) přijíždí se svoji ženou Ham Myong-suk poprvé do tehdejšího Československa smluvně na tři roky propagovat taekwondo a založit národní federaci. | 
  
   
   | prosinec 1987 |  | Novým presidentem zvolen generál Ro Tche-u, který pšislíbil demokratisaci politického života. Ve volbách byli poraženi Kim Te-džung a Kim Jong-sam. | 
  
   
   | 1988 |  | Maďarská lidová republika jako první z východního bloku navázala diplomatické styky s Korejskou republikou. Olympijské hry v Soulu.
 | 
  
   
   | 1989 |  | Hwangovi se narodila dcera. 
 | 
  
   
   | 1990 |  | Generál Choi se názorově rozchází s jedním ze svých nejbližších spolupracovníků, a to s mistrem Park Jung-taem. Ten následně zakládá Světovou federaci Taekwondo (GTF) a stává se v ní prvním prezidentem. | 
  
   
   | 1990 |  | ČSFR navázala diplomatické styky s Korejskou republikou. | 
  
   
   | 1992 |  | Státní návštěva presidenta Václava Havla v Korejské republice. Novým presidentem se stal Kim Jong-sam, po dlouhé době opět civilista. Mezi poraženými kandidáty byl opět Kim Te-džung.
 | 
  
   
   | 1992 |  | Hwang se vrací do Koreje. | 
  
   
   | 1993 |  | Hwang se stává vedoucím oddělení trenérů a státní reprezentace Korejské federace Taekwon-Do ITF. | 
  
   
   | 1994 |  | ITF a generál Choi poprvé v historii pořádá oficiální mezinárodní seminář ITF také v České republice, a to konkrétně na FTVS UK v Praze. | 
  
   
   | 1994 - 1995 |  | Hwang vyslán podpořit rozvoj taekwonda do Indie. | 
  
   
   | 1995 |  | Na podzim se Hwang (7. Dan) vrací opět do České republiky. | 
  
   
   | 1995 |  | Oficiální návštěva presidenta Kim Jong-sama v České republice. | 
  
   
   | 1996 |  | Hwangovi se narodil syn. | 
  
   
   | 1997 |  | Generál Choi publikuje Multimediální Encyklopedii na čtyřech CD-ROMech. | 
  
   
   | 1998 |  | ITF a generál Choi pořádá 2. oficiální mezinárodní seminář ITF v ČR, a to opět na FTVS UK v Praze. | 
  
   
   | 1999 |  | Choi se stává prezidentem mezinárodního výboru bojových umění a her (IMGC). | 
  
   
   | 25. - 27. června 1999 |  | ITF a generál Choi pořádají 3. a poslední oficiální mezinárodní seminář ITF v ČR, a to v jihočeské Třeboni. | 
  
   
   | 2000 |  | Na podzim odjíždí Hwang do Koreje, kde byl jmenován v rámci ITF předsedou komise mezinárodních instruktorů Taekwon-Do ITF. | 
  
   
   | 11. dubna 2002 |  | Mistr Park Jung-tae umírá na rakovinu. Naneštěstí je to v době, kdy se opět začíná vážně mluvit o tom, že se mistr Park opět vrátí zpět ke generálovi. | 
  
   
   | 15. června 2002 |  | Generál Choi Hong-hi prohrává boj s rakovinou a ve věku nedožitých 84 let v Pchjongjangu umírá. Zde je také pohřben. ITF se po jeho smrti tříští na 3 různé ITF (Prezidenti - Chang Ung, Choi Jung-hwa, Trân Trieu Quân).
 | 
  
   
   | prosinec 2002 |  | Přílet Hwanga zpět do České republiky. | 
  
   
   | 2003 |  | Hwang obdržel certifikát na 8. Dan s pořadovým číslem K-8-4. | 
  
   
   | 2011 |  | Po tragické smrti Trân Trieu Quâna (při zemětřesení na Haity 12. 1. 2010) je novým prezidentem zvolen Velmistr Pablo Trajtenberg. | 
  
   
   | 7. září 2011 |  | Hwang obdržel certifikát na 9. Dan s pořadovým číslem K-9-1. | 
  
   
   | srpen 2012 |  | Hwang je zvolen viceprezidentem ITF za Asii. | 
  
   
   | 25. srpna 2015 |  | Mistr Ri Yong-son zvolen novým prezidentem místo Prof. Chang Unga. | 
  
   
   | snad někdy |  | Slovo Tong-Il označuje rozhodnutí o unifikaci Koreje, která je rozdělena od roku 1945. |